record review:::... |
(22 | 04 | 2002 - 12:42 - reactions: 0) |
Belgická ortodoxnà znaèka promìòuje svou tváø |
Várka cédeèek z belgického Genetu slibovala nekonpromisnà cval mezi uÅ¡atými hlavami vÅ¡ech nepøátel SXE a proto sem se na nà tak tìšil. Ale nebylo nakonec vÅ¡echno tak, jak si èlovìk vybájÃ. Prvnà jsem prubnul hned ze svrchu se melancholÃcà obal CD Leiah - Surrounded By Seasons (2001, stopá¾ 42:17). Huuu, jedna z nejvychvalovanìjÅ¡Ãch Å¡védských kapel souèasnosti mì zaskoèila hned nadvakrát. Poprvé naprosto preciznÃm zvukem a napodruhé popovým nábojem, který jako by bratøi Lehnbergovi odòali post-britpopovým kapelám. KalÃcà se ocel z Gävle se prostì nekoná, kapela mistrovsky proplouvá ozkouÅ¡enými útesy, kde se již plavili napøÃklad Elliott nebo If Only Call Me Johathan. Pøitom je to obrovská Å¡koda, proto¾e napøÃklad taková Week-End, zaèÃnajÃcà zkreslenou basou, je skvostem mezi jak vejce vejci podobnými emo-rockovými nápìvy dneÅ¡ka a jejà zaèátek znà spù jak vrcholné lo-fi tracky z produkce Lou Barlowa poloviny devadesátých let. Závìreèná dvojièka - Skyler Is Skyler a Stow vás dokáže pøimrazit k podlaze naprosto spolehlivì a pak vás rozpustit v pochmurné náladì jak vysoce koncentrovaná kyselina. Leiah majà spolehlivì tøi a pùl z pìti celých (samozøejmì rudých) hvìzd. Z naprosto jiného soudku se rekrutujà Reliance - All Good Things To Those Who Wait (2001, stopá¾ 39:20), rozbÃhajÃcà témìø ètyøiceti minutové CD na zpùsob zapomenutých/nezapomenutelných Scorn. Úvod matoucà jak nápovìda u maturity, proto¾e ve skuteènosti proti vám stojà uchroptìný a ufunìný moloch, rádoby brutálnÃho metal-coru, který má zvuk jak z p***le. Nuda, udýchanost, nuda.Vzhledem k faktu, ¾e jsem pomìrnì nedávno vidìl nìmecké Block 104 je tohle podobné nudli, pøedèasnì vyta¾ené z nosu.Holanïani by mìli hlavnì hulit a nesna¾it se porcovat lidi, tupejma a nad v¹ema ostatnÃma nástrojema vyta¾enejma bicÃma. A k tomu se hodà Marquezùv citát z bookletu snad úplnì nejvÃc - "Konánà je nejlepšà forma øeèi". VÃc hulit a za rok nebo dva zase na vidìnou/slyÅ¡enou. Mohutný, až sabbatovský úvod miniLP Circle - The Day Elvis Shook His Ass (2001, stopá¾ 17:22) je docela milou vìjièkou na zmlsané posluchaèovo ucho, a ostrý hardcorový nástup tì¾Ãcà z rock'n' rollové bøitkosti prolÃná svoje brusné kotouèe s nadýchanìj¹Ãm vokálem. Zvuk je vÃc ne¾ obstojný a tak nenà pøi délce desky problém udržet posluchaèovu pozornost. Ano, samozøejmì, že vás mùž z klidu vytrhnout vÅ¡udepøitomná pøÃtomnost tisÃckrát opakovaných postupù, ale probùh, co byste to po Genetu chtìli, aby utnuli letité pojÃtko k hardcoreovým koøenùm?.To by se opravdu nemuselo zdaøit, a tak kvituji Circle jako velmi sympatickou záležitost, kterou si poslechnu vÃce než jednou a z jejichž energii po vzoru èeských Anyway budu rozbÃhat dalšà perný den na týhle zavÅ¡ivený Zemi :o). Man Versus Humanity - In The Line Of Fire (2002, stopá¾ 22:45), z tìhle Nìmèourù Å¡el trochu strach, ale ruku na srdce, tyhle panáèci si vás velmi záhy zÃskajÃ. UÅ¡tìkanej chaotickej styl hard-core, sypaèka na entou.Prostì milá zále¾itost, která rozhodnì nenà braná na lehkou váhu (podpora Mikea S., šéfa Troubleman Unlimited, ta svìdèà o mnohém). Å tiplavost textù a opravdu adekvátnà zvuk, kterej se na vás sype v podobì støepù z rozbitejch kytarovejch riffù. Žádnej nablblej metal, kvalitnà valivá hutnost kombinovaná z pekelnejma zmìnama rytmù. Pokud bych mìl ukázat v arénì, tak jdu palcem nahoru. Inspirace brutálnà realitou pro nì nenà obsesà na jedinou sezónu. Leiah a Man Vs Humanity jsou v týhle várce cedièù modrý a èervený svìtlo belgickýho HC majáku. |
|
|
reactions: |
buïte první kdo zde zanechá svùj názor |
| add | show all | show article | |