webhosting rewolt.cz
damage done| day after | free dimension | gasmask | insane society | malarie | misanthrope | phobia | psychocontrol | pure heart | samuel | silver rocket | tpc | walking the dead| xthtreatx
record review:::...
(24 | 02 | 2003 - 09:33 - reactions: 0) vanena
Tragedy - Vengeance
Tragedy – kapela, kterou snad každý zná. Kapela která rozpoustala skuteènou „post-crustovou“ mánii. Nová vize hardcoru pøelomu století. Živá voda. Nebojím se všechny tyhle pøívlastky použít pro jejich debutní album. Neuvìøitelnì našláplé, nihilistickou náladou nabité, èlovìk snad ani nemohl poslouchat aniž by spoluprožíval tu atmosféru, kterou dokázali jedineènì do èerných asfaltových drážek nadupat. V každé recenzi si èetl o His Hero Is Gone (kytarista a zpìvák Todd krom HHIG pùsobil/pùsobí i v Funeral, Severed Head of State, Death Threat), ale ne proto, že by navazovali, nebo dokonce kopírovali, ale proto, že rozpoutali podobnou vlnu šílenství jako právì HHIG.
Pesimismus, trápení, tragedie, tyhle pocity rozhodnì neopouští ani nové album Tragedy. Ale jak to všechno zní? Oproti debutu je o nìco melodiètìjší, kytary jsou o nìco silnìjší, snad mohutnìjším zvukem. Samozøejmì nic jiného než crustový kolovrátek, neskuteènì nabitý emocemi. Zpoèátku jsem byl (a ne sám) tímto albem trochu zklamán. Ale po nìkolika posleších mi pomalu zaèalo zjevovat své tajemství. Zapomeò na všechno hezký, i když tu máme co do èinìní s pomìrnì (!) melodickými pasážemi, vždycky se objeví neèekaný pøechod do polohy, kterou bys neèekal a která ti pak zní v uších. Neskuteèný zvuk sólové kytary, která dostává tìžce zabrat a rve se jednotlivými motivy i ve støedních polohách. Ono je vlastnì to album nazvuèené skoro stejnì jako debut, snad trošku „mohutnìji“ ale zapomeò na rockové stars s jejich bùstry. Tohle je upøímná zvuková bariéra, která propustí každé sólo, každou linku až poté co ji nakazí depresí. Síla úderù na bicí je znaèná a dynamika alba i jednotlivých riffù tomu odpovídá. Miluju, když kapela hraje srdcem a ne dokonale vycvièenými prsty. Tempo pøechází od støedního až k prestu, bez skluzù si crust ani neumíš pøedstavit, já taky ne, najdem jich tu požehnanì. O mezihrách ve støedním i pomalejším tempu sem se už zmiòoval, ale co dokonalé moshové pasáže, ve kterých po tobì bicí støílí pøesnì ten rytmus, kterej potøebuješ, abys bìhal po pokoji a mlátil se do prsou.
Tahle deska je schopná dostat tì z letargie, naplnit žárem, jak s ním budeš pracovat, jestli ho použiješ, nebo se jím necháš strávit, to je na tobì. Urèitì jedna z nejlepších desek poslední doby, sám nevím jestli se mi líbí než starší Tragedy, než epko Can We Call This Life, který samozøejmì taky stojí za zmínìní. Naprosto odmítám pøirovnávat Tragedy k jiným kapelám, protože jsou zcela sví. Ale abych taky nahodil pár støízlivých vìt – hudba je to autenticky brutální, dynamická, nekomplikovaná, špetka crustu, ale vidím tam i ty klasický hc koøeny.
Jediná výtka, kterou musím zmínit je zbyteènì tichý vokál, ten se mi líbil jednoznaènì víc na epku. Texty? Inteligentní a nikoli jednoduché a pøesto pøetíkající osobním sdìlením. Tady nemáme co do èinìní s žádnými patnáctiletými krocany, køièící svou nenávist ale s veterány portlandské scény, kteøí nejen umí pracovat s jazykem, ale dokáží i smysluplnì komunikovat skrze hudbu. Jediná nálada – sbedestrukce!
Pøijde ti že sem tohle album vychválil až moc? Že na to, že na nìm nenajdeš zrovna pestrou paletu rytmù zacházím moc daleko? No a? Emoce jsou oè tu bìží. Ber nebo nech být, miluj nebo na to ser, ale ani stovka recenzí ti nedokáže pøiblížit, co všechno se u téhle hudby dá zažít…
 
reactions:
bute prvn kdo zde zanech svj nzor
| add | show all | show article |
actual concerts:::...

search:::...fulltext
  GO

reklama:::...
Hledte nkoho na vytvoen www strnek? Nebo potebujete eshop? Mrknte sem, nebo kontaktujte sonic@czechcore.cz.

printing:::...
Text version for printing





© Centauri Production - designed by Budd