webhosting rewolt.cz
damage done| day after | free dimension | gasmask | insane society | malarie | misanthrope | phobia | psychocontrol | pure heart | samuel | silver rocket | tpc | walking the dead| xthtreatx
column:::...
(20 | 08 | 2007 - 22:52 - reactions: 0) Houdy
Anarchofeminismus a hardcore/punk scéna
Pøemýšlím, jestli to má cenu. Hodiny práce nad èlánkem, který za pár vteøin shodí nìkolik chytrolínù a notorických rejpalù naprosto tupou reakcí. I proto byl tento èlánek urèený do tištìného èasopisu, kde rùzní anonymové a køiklouni nemají možnost otravovat. Na druhou stranu, urèitì si zaslouží nìjakou diskusi. A po „diskusi“ pod novinkou o kampani Hledej-sexismus si tenhle server zaslouží èlánek, kde budou shrnuty alespoò nìjaké argumenty... Takže do toho.. Pokud máš nìco smysluplného, mùžeš mi napsat na napis.houdymuseznam.cz. Èlánek pùvodnì vyšel v patnáctém èísle èasopisu Firestorm a otevírá tam tématický anarcho-feministický blok.

Anarcho-feminismus... Téma tak propírané a poøád tak neznámé a v souèasné hardcore/punk scénì po èertech málo pøítomné. Punk a hardcore se vždy stavìl všem formám útlaku, a to jak v rovinì praktické (vzhledem a módou, zpùsobem vyjadøování atd.), tak teoretické (tedy textech kapel). K témìø povinné textové výbavì každé kapely patøí píseò proti fašismu a rasismu, pøípadnì za práva zvíøat. V poslední dobì k tomu hodnì èasto pøibývá i píseò proti homofobii. To je správné a chvályhodné, ale jak je možné, že se z optiky punk/hardcore scény vytrácí jeden z nejvìtších útlakù, kterému je podrobena více než polovina lidstva? Ano, mluvím o sexismu, útlaku na základì genderu a pohlaví.

Diskuse nad tematikou feminismu bývají v hardcore/punk scénì pomìrnì horké. A ono není divu. Stavìt se proti rasismu nevyžaduje o nic víc než zvednout pìstièku a zaøvat „smrt rasismu!“. Zvl᚝, když se valná vìtšina návštìvníkù koncertù s lidmi jiných ras ve svém dennodenním životì nìjak intenzivnì nesetkává... Postavit se za práva žen a pøistoupit na feministické pozice už stojí víc aktivity, úsilí a práce na sobì samém. A ze svého komfortu se stejnì tak jako Bobovi z klobouku nikomu nechce.

Možná vás teï napadá, proè já jako muž mluvím a píšu o feminismu. Odpovìï je jednoduchá... Feminismus (nebo minimálnì anarcho-feminismus) není a z principu nemùže být pouze otázkou žen, stejnì tak jako rasismus není pouze otázkou èerných èi žlutých. Pokud vám tato otázka pøišla na mysl, i to o nìèem svìdèí Pokud skrz na skrz bílé kapely mluví o rasismu a útocích na Romy, nikoho ani nenapadne, proè se tomuto tématu vìnují bílý kluci... Nebo ano? Navíc, sexismus a genderový útlak neomezuje pouze jeho objekty, tedy pøedevším ženy, ale i muže.

Anarcho-feministická témata jsou pøitom pro hardcore/punkovou scénu zatracenì aktuální a dùležitá. Pakliže se v této scénì snažíme pøekonávat bariéry a bourat zdi (a já vìøím, že snažíme, alespoò o tom vìtšina z nás smluví), pak se nám to v této oblasti pøíliš nedaøí. Staèí se rozhlédnout kolem sebe na koncertì, prolistovat fanziny èi pøeèíst nìjaké webové stránky. Kde jsou ženy? Obèas za mikrofonem, výjimeènì u jiného nástroje, v pitu po stranách pódia a vzadu, v porovnání s muži ve zlomkovém poètu. Je tohle v poøádku? A proè to tak je? S odpovìdí „prostì to tak je, ženský o hardcore prostì nemají zájem“ si opravdu nevystaèíme...

Trocha názvosloví....

Pojïme si udìlat pauzu a vyjasnit pár pojmù. Pokud mluvím o feminismu, mám ve shodì s titulem tohoto èlánku na mysli anarcho-feminismus. Feminismus samotný je dnes bezobsažným a naprosto tvárným pojmem, pod který se schová kde co, a to jak pozitivního, tak více-ménì negativního. Pravdou zùstává, že vìtšina útokù na jakýsi mystický univerzální Feminismus postrádá reálný základ a pøedstavu feminismu konstruuje z polopravd a z kontextu vytržených citací, nicménì, nìkteré feministické smìry usilující napøíklad o dosazování žen do vedení správních rad korporací nejsou zrovna ve shodì s jinými hodnotami, které prosazujeme.

I proto vznikl anarcho-feminismus; fundamentální smìr usilující o všestranné a okamžité osvobození žen z diktátu patriarchátu a mužské nadvlády. „Anarchismus a feminismus toho mìly v historii mnoho spoleèného, zabývaly se osobní svobodou, rovností a dùstojností pro èleny ženského pohlaví,“ vysvìtluje èlánek Co je anarchofeminismus? v èasopise Pøímá cesta. Anarcho-feminismus usiluje o osvobození ženy i èlovìka jako takového, klade dùraz na spolupráci obou pohlaví pøi vyvracení genderových stereotypù, vyzvedává skuteènost, že patriarchát omezuje muže i ženy a v neposlední øadì tvrdí, že svržení patriarchátu není možné bez zmìny a svržení souèasného politicko-ekonomického uspoøádání: kapitalismu.

Operuji zde i s pojmy gender a pohlaví, které si možná také zaslouží vysvìtlení. Pohlaví je biologickou a v podstatì nemìnnou (vynechejme protentokrát plastické operace) záležitostí urèenou dávno pøed narozením dítìte. Struènì øeèeno, buï jsi kluk a nebo holka. Gender je naproti tomu záležitostí sociální, nauèenou a tudíž promìnlivou. Na rozdíl od pohlaví nemusí být striktnì mužský èi ženský a mùže se v každém z nás rùznì mísit. Wikipedia definuje gender takto: „Gender je sociální konstrukt. Kultura a spoleènost pùsobí rozdílnì na muže a ženy, což vede k sociálnì konstruovaným rozdílùm v jejich chování, oèekávání èi postojích. Tyto rozdíly nejsou univerzální, v rùzných spoleènostech a v rùzných dobách se významnì liší.“

Právì poslední vìta této definice je velmi dùležitá. Kdykoliv se setkáme s argumentem „ale takhle to je normální, takhle to pøeci bylo vždycky“ atp., vzpomeòme si na ni. Pohledy do jinak strukturovaných spoleèností, kmenù a tlup jsou spolehlivým klackem na pro-konzervativní pohádku o tom, jak muži vždy chodili na lov a ženy èekaly doma u ohnì... Vzpomeòme si napø. na Amazonky – pro ilustraci opìt Wikipedia: „Byly národem, kterému vládly ženy. Cvièily se v boji, sloužily ve vojsku. V té dobì zùstávaly pannami, teprve po skonèení vojenské služby se vdávaly a rodily dìti. Veøejná moc však zùstávala v jejich rukou. Naopak muži vedli domácí život s povinnostmi, jaké zastávaly jinde vdané ženy.“ A takových pøíkladù lze najít spousty a spousty a spousty, a už v historii, nebo u souèasných domorodých kmenù. Neexistuje solidní dùvod domnívat se, že ženy èi muži jsou biologicky vhodnìjší pro urèitou mentální èinnost, a platí to i o vìtšinì èinností fyzických.

Holky v hardcore/punk scénì

A nyní zpìt do hardcore/punk scény. Proè je v ní tak málo žen? Inu, zeptejme se jich... Z historie naší subkultury známe hnutí riot-grrls. Manifest èeských pohrobkù této subkultry, Bloody Mary, o hnutí Riot-grrls øíká: „Objevilo se v nezávislé, pøedevším punkové subkultuøe a bylo reakcí dívek a žen, které se zde pohybovaly, na stále pøetrvávající patriarchální uspoøádání, jednání i myšlení této zdánlivì svobodné scény.“ Jinak øeèeno, v této na první pohled svobodné subkultuøe fungují pro ženy stejné bariéry jako v majoritní spoleènosti... Pojïme se na nì podívat blíže.

Macho dancing

Asi nejkontroverznìjší záležitostí je macho dancing. Jenom pøiznat fakt, že macho dancing je macho dancingem a je souèástí útlaku žen je pro pøíliš mnoho mužù s hardcore/punk scény nemyslitelným. Hardcore je pøeci zábava a k ní patøí tanec, no ne? Ne... Už kdysi, v zaèátcích hardcore, mìli 7 Seconds hit nazvaný Not Just Boys Fun (Zábava nejenom pro kluky). Zmìnila se nìjak situace od té doby? Bohužel to vypadá, že nikoliv...

Podívejte se na fotky z koncertù; na ty, které zobrazují publikum (napøíklad zde, zde nebo zde). Typický obrázek vypadá asi takto: v kotli tlupa mužù (èasto polovysvleèených) mlátí a kope okolo sebe; po stranách pódia jsou dvì skupinky žen, ty, které mají tu smùlu a stojí na kraji ustrašenì sledují kotel a snaží se ochránit se pøed úrazem. Tak co, ještì poøád si myslíte, že to není zábava jenom pro kluky?

Chodím na koncerty už nìjaký ten pátek a vidím jistou souvislost mezi hudebním stylem a stupnìm macho chování. Je pro mì záhadou, jak se jinak milí kluci se zájmem o feministická témata na metalovém koncertì mìní v hovada bez mozku, bìhající od jednoho kraje kotle ke druhému a srážející holky, které o tento druh „zábavy“ opravdu nemají zájem. Zamyslete se nad tím, tanec pøeci je o zábavì a nikoliv o vrážení do lidí, co se chtìjí bavit jinak! Zodpovìdnost je i na kapelách, které sice mohutnì povzbuzují „come closer“ (obèas i specificky ženy!), ale dívají se stranou, když pod pódiem probíhá „kickboxerský turnaj.“

Jen málo kapel má na situaci adekvátní náhled. Výjimkou jsou v tomto smìru napøíklad nìmeètí Tangled Lines, kteøí v podobných pøípadech u pøíležitosti své písnièky „Girl Liberation Song“ výslovnì vyžadují, aby na ni tanèili pouze ženy. Možná proto, že za mikrofonem stojí žena? Situaci reflektují i ameriètí Good Clean Fun; Issa z této kapely se v rozhovoru pro Reskátor vyjádøil takto: „Víš spousta lidí øíká, je proti sexismu...a potom jdou domù...nevím jestli jsi mìla pøíležitost poslechnout si naše vìci... Máme písnièku pojmenovanou "Písnièka pro dámy". Každý øíká "sexismus je svinstvo", ale podporuje to. Nemùžeme zmìnit svìt, ale mùžeme zmìnit naší scénu. Je smìšné, že nezaèínáme právì ve svých vlastních øadách. A tenhle stupidní macho tanec, je pro mì urèitou formou sexismu. Je to problém a my bychom s ním nìco mìli dìlat. Není to nic, co by bylo nemožné. Dá se to velmi rychle zmìnit a GCF s tím hodlají pohnout.“

Proè by holky chodily na koncerty, když vìdí, že se budou buï krèit v koutì, kde na nì budou skákat necitlivý stagediveøi, nebo stát vzadu a nevidìt z hola nic?

Ženské vzory

S tím souvisí problém ženských vzorù, tedy pøesnìji jejich nedostatku. Kolik znáte, kapel, kde hraje žena? Jasnì, nìjaké vyjmenujete, paráda. Tak jdeme dál. Odmyslete si ty, kde žena zpívá (neøíkám, že to není dùležité, ale pøeci jenom jde o do jisté míry stereotyp) a kde pùsobí jako aktivní hudebnice... Tìch už zdaleka tolik není, co? Bohužel, tenhle problém se reprodukuje a pøipomíná tak mytického hada, co požírá svùj vlastní ocas... Málo žen v kapelách spolu-zpùsobuje málo žen v kapelách. Ale jak z toho ven?

Urèitì tomu nepomùže to, že ženy-hudebnice jsou posuzovány pøedevším podle toho, jak vypadají, a teprve podle toho, jak hrají. Jeden z nejvìtších šokù jsem zažil po pražském koncertì Harum Scarum, kdy jsem na nevinný povinnì-spoleèenský dotaz „Tak jak se ti to líbilo?“ dostal celou øadu odpovìdí: „Jsou sice hnusný, ale muzika ujde“ nebo „Muzika šlape, ale kdo se na nì má koukat.“ Zajímavé... Nikdy jsem podobné prohlášení o mužích z kapel neslyšel a asi ani neuslyším. Muže v kapele podle vzhledu totiž nikdo neposuzuje. A ženy to samozøejmì vnímají. Najednou mají pomyslnou startovací èáru posunutou daleko za své mužské kolegy: oproti nim jim z nièeho nic pøibylo jedno nároèné kritérium navíc. Nestaèí umìt hrát, ale navíc musí i dobøe vypadat.

Citovat sám sebe je trochu zvláštní, pøesto to na tomto místì udìlám, jinak bych se musel opakovat. Tohle jsem napsal v èervnu v roce 2006 v èlánku pro Czechcore.cz: „Další vìc je, že žena-hudebnice je apriornì podceòována. Popírat to mùžete jak chcete, ale objevuje se to v každém rozhovoru s ženskou kapelou... Spousta mužù se jim stylem já-vím-pøesnì-jak-na-to snaží „pomoci,“ naladit nástroje atd. – jako kdyby apriori pøedpokládali, že to sami nezvládnou... A tohle podceòování jde dál. Když vezme parta mladých klukù do ruky nástroje a budou hrát pìknou tužku, chlapi se spíše usmìjí a øeknou: oni se vypracují/nauèí... Obdobná skupina holek bude èelit posmìškùm a s velkou pravdìpodobností to radìji zabalí.“

V rozhovoru pro anglický zine Rancid News o tomto problému pìknì pohovoøila zpìvaèka z kapely Wage of Sin: „Vím, že mì nikdy ani nenapadlo, že bych mohla zpívat v kapele, než jsem vidìla kapely jako Crisis, Walls of Jericho a Fast Times. Prostì mì to ani nenapadlo. Vím, že to zní hloupì, ale zpùsob zpìvu v hardcore, tedy hlavnì øev a køik, není právì ženský, a tak podle mì nejsou holky zpìvaèky tolik akceptovány. Není tolik klukù, co by chtìli randit s holkou, co pro zábavu øve a kope kolem sebe! Ale dostat se do hudební oblasti obecnì je pro holky tìžší. Holky jsou více kritizovány za to, jak vypadají, nebo o nich zaènou kolovat pomluvy, že si svou pozici zajistili pøes postel, nebo jim jejich slávu koupil otec atd... Pro ženy je tìžší, aby je braly vážnì, a je to tudíž riziko být prostì svá a být akceptovaná jako muzikantka. Vím, že je pro mì tìžké a stresující èíst recenze, kde se píše o tom, jak jsem tlustá, šeredná nebo mužská namísto toho, jaká jsem zpìvaèka.“

Muži jako norma

Ono, i když se v recenzi pøeci jenom mluví o zpìvu, nemusí to být výhra. Kolikrát jste èetli ohodnocení jako je tohle: „To, že v téhle kapele zpívá žena, podle nahrávky zaruèenì nepoznáte.“ Co øíká tohle ohodnocení? V podstatì øíká, že mužský zpùsob zpìvu jako takový je „normální“ a „bìžný,“ taková norma pro posuzování toho, co je dobré. A na ženách je, aby se tomuhle ideálu co nejvíce pøiblížily (ale zároveò zùstaly ženské, alespoò vzhledem!!).

Och ano, mužské jako standard, málem bych zapomnìl. I když ve více-ménì hudební sub-kultuøe je tento problém spíše na okraji, poøád hraje svou roli. Jde o to, že mužská témata a normy jsou prezentována jako „neutrální“, zatímco ženská jsou specificky vydìlována. Existují ženské fanziny, ale slyšeli jste nìkdy o mužských fanzinech? Slyšeli jste nìkoho mluvit o „mužské kapele“?

Ženy v kapelách èeká role jakési zvláštnosti, bizarnosti. „Bicí a basa mi nepøišli nijak výrazný, snad jen, že ètyøem strunám opìt vládla holka“, doètu se v recenzi na koncert Darwin a Lovejoy na koncertu Czechcore... Komu by tahle role „exotky“ sedìla?

Bratrství

Svou roli v celé problematice jistì hraje i to, že se celá hardcore/punk scéna prezentuje jako mužská záležitost. Øeèi o bratrství (brotherhood) sice pomalu mizí, ale koncept scény jako mužského klubu zùstává... Žena s pøezdívkou Ute Fitta, podle svých vlastních slov zapojená do naší scény, shrnuje své poznatky v pøíspìvku v diskusi pod jedním z èlánkù na feministické téma na serveru Czechcore.cz takto:

-holka je vìtšinou prezentována jako nìèí pøítelkynì. Zeptám se na nìjakou babu, kdo to je a dozvím se: "To je Jana, pøítelkynì od Robert". Oblíbený trik je to obracet, ale "To je Robert, pøítel od Jany" se nedozvím. Dozvím se, že to je Robert, který hraje v té a té kapele, dìlá koncerty tam a tam nebo prostì Robert odnìkud.
-škatulkování hudebních stylù: "ufòukané emo pro holky" - teda statistiku, jestli holky poslouchají víc emo než kluci neznám, tøeba jo. Já emo ráda nemám, moje srdce bije v rytmu crustu. Každopádnì mi to pøipadá jako primitivní, chcete-li sexistická, asociace: ufòukané=holky
-"ženské" práce jsou i v této scénì ménì dùležité: uvaøit pro kapelu pokrm, nachystat spaní, uklidit ten bordel po párty, vybrat prachy nebo tøeba prodávat chlast v baru je, mám dojem, ménì "in" než zahrát v kapele, prodávat v distru nebo tøeba sáhodlouze debatovat o kytarové pasáži v tøetím válu na splitce Myslivcových ponožek s Rùžovým králíèkem.
- (jak jsme koneckoncùm probrali v jedné nejmenované punkové divadelní høe) je hroznì málo trièek pro baby. Ty elka a ixelka jsou dobré akorát jako noèní košile. Vùbec je hc móda hodnì chlapská - prostì tam chybí ženské varianty. Já to mám v paži, ale (i když tady nìkdo výše psal, že baby øeší módu víc) mùj zážitek je, že v hc to je jedna modelka vedle druhé a je to chvílema celkem srandovní.
- ještì taková shrnující "emo" poznámka: pro snadnìjší vyžití "ve scénì" jsem si vypìstovala zpùsob, které své stránky osobnosti vypíchnout a které potlaèit. když se nad tím zamyslím, tak potlaèuju ty, které bývají øazeny do škatulky "ženské" . Ty si pak vybíjím nìkde jinde.


Myslím, že tohle vyjádøení vetøelkynì v mužském klubu komentáø nepotøebuje...

Muži a feminismus

Dobrá tedy, to bysme mìli. Ještì jednou se zeptáme: Proè se tedy o sexismu a (anarcho)feminismu v punk/hardcore scénì tak málo mluví? Jak už jsem øíkal na zaèátku, být mužem a být proti sexismu totiž také znamená nìco se sebou dìlat. A co?

Pøednì je potøeba se zamýšlet nad genderovými dùsledky svého chování. Konfrontovat svoje zažité vzorce chování a pøedsudky, i když to je mnohdy bolestné a co je horší, je to zøejmì nikdy nekonèící proces. Spoleènost nás všechny znaènou èást našich životù formovala do pøedem urèených genderových rolí a jejich pøekraèování je èasto legrace a zábava, ale èasto také až neèekanì tìžká práce. Ale vyplatí se...
Na zaèátku stojí nutnost uvìdomit si, že jako muži máme urèitá privilegia a musíme pracovat na jejich odstranìní a zrušení. Jedno z feministických hesel øíká: „Equality starts at home“ (Rovnost zaèíná doma). Neexistují mužské a ženské práce, a i když je jednodušší nechat svou partnerku umýt nádobí nebo vyžehlit, zatímco vy jdete pøimontovat polièku na zeï, stojí to za to jít složitìjší a delší cestou a pøítelkyni s tou vrtaèkou nauèit. Právì v tomhle se odráží genderová výchova, kterou je potøeba pøekonávat... O nutnosti podílet se rovnou mìrou na domácích pracích ani nemluvím, protože to považuji za naprostou samozøejmost!

A co se týká hardcore/punk scény... O té byl v podstatì celý èlánek. Zamysleme se nad svým chováním, zpùsobem tance, poznámkami na adresu žen ve scénì. Mluvme o feminismu, ženských právech a rovnosti pohlaví. Pokud øešíme homofobii, rasismus a další útlaky, mluvme i o sexismu. Tak málo mužù klade na tyto témata dùraz!

Zmìòme svùj mužský klub na místo, kde skuteènì existuje rovnost mezi pohlavími a kde mají ženy stejné šance se vyjádøit jako muži.

A pár odkazù na závìr:

http://anarchofeminismus.ecn.cz
http:// bloodymary.blog.cz
http://www.aspekt.sk/

+ nìco v angliètinì:

http://xsisterhoodx.com
http://www.anfemafest.tk


A na úplný závìr dva písòové texty k tématu:


7 Seconds: Not Just Boys Fun

Chlape máš problém, který z tebe udìlal podìlanýho machra
macho prase bez mozku
kolem tebe nejsou žádné holky, na koncertech pro nì není místo
nechceš je v kotli protože jsou slabé.
Místo pro ženskou je v kuchyni, na zadku.
Je èas zmìnit tenhle pøístup a to hned.

Ukazuješ svoje fobie, jsi podìlaný z toho, když je vidíš myslet
radši bys je oblékl do krásných obleèkù,
všechny krásné a v rùžové barvièce
cítíš se tak ohrožený
když se postaví dopøedu
To, co opravdu chceš, je hloupý, pasivní kus masa.
Ale tohle:
není zábava jen pro kluky!
Jsou tu holky co vydávají fanziny, jiné poøádají koncerty,
ale nemùžou do kotle.
Nìkteré dìlají muziky, no dobrá, to bereš.
sakra, možná naživo uvidíš nìjaké kozy a zadky.
Ty pitomej debile, tvùj mozek prodìlal šok,
jediným posláním holek v životì není šukat!


Good Clean Fun – Píseò pro dámy

Nespokoj se s druhým nejlepším, nechoï s davem
Øíkáš, že chceš to samé, no dobrá, pojïme se na to podívat
Protože øeèi jsou jen øeèi, když køièíš proti zdi
A je hodnì tìžké poslouchat, když jsi ze všech nejhlasitìjší
Pokud chceš zmìnit svìt, pøestaò štìkat
Pokud s tím nezaèneme tady, tak se to nikdy nestane
V tomto svìtì existuje zlo, ale zaèíná doma
Takže si zame pøed vlastním prahem a pak hoï jako první kamenem

Myslíš si, že stejná práva znamenají stejné rány
(už nemùžeme z tìch vašich tough guy sraèek)
Když odcházíš z koncertu s lidmi, které jsi zranil
(a divíš se, kde jsi nechal svoje triko)
Jsi velký silný chlap a tvùj tanec je super
(silný jako vùl, blbej jako tágo)
Tvoje nové kérky vypadají naprosto luxusnì
(a pak se divíš, že s tebou nikdo nerandí)

Sexismus smrdí! Neskonèilo to v osmdesátých letech
A hardcore poøád potøebuje další píseò pro dámy
Pøítelkynì jsou fajn, neberte mì špatnì
Ale je èas sundat kabát a pøijít na singalong
Protože zpoza davu vás není slyšet
Pøijïte dopøedu a zaøvete poøádnì nahlas
Mìjte svou cenu, víte, co myslím
Když už nemùžeme zmìnit svìt, zmìòme scénu

Lidi druhé kategorie ve scénì, ve které všichni žijeme
Jsem k smrti rozèílený,ale zùstávám pozitivní
Tenhle boj vyhrajeme a já vím, že na to máme
A pokud je pøed námi nìjaká pøekážka, tak sleduj jak jí projdeme
Je èas všimnout si, že jsme všichni na jedné lodi
Když si myslíš, že jsi tak drsný, tak na, podrž si svùj vlastní kabát
Zapiš si do hlavy, že nestojím o tvé galantnosti
Zapiš si do hlavy: nejsem tu proto, abys mì ošukal
Èasy se zmìnily, ale ty jsi si nevšiml
Ne podle toho, jak to vypadá na koncertech, kde na nich lidé stojí
Tak pozvedni svùj hlas, pøidej se k boji za rovnost
Mùj sen o scénì má jen jedno slovo: JEDNOTA!
 
reactions:
bute prvn kdo zde zanech svj nzor
| add | show all | show article |
actual concerts:::...

search:::...fulltext
  GO

reklama:::...
Hledte nkoho na vytvoen www strnek? Nebo potebujete eshop? Mrknte sem, nebo kontaktujte sonic@czechcore.cz.

printing:::...
Text version for printing





© Centauri Production - designed by Budd