webhosting rewolt.cz
damage done| day after | free dimension | gasmask | insane society | malarie | misanthrope | phobia | psychocontrol | pure heart | samuel | silver rocket | tpc | walking the dead| xthtreatx
interview:::...
(10 | 08 | 2008 - 20:31 - reactions: 0) DIY
Rozhovor s FACE UP TO IT!
Tento týden k nám na dva koncerty pøijedou dvì stylovì hodnì odlišné kapely z jihofrancouzského Bordeaux: FACE UP TO IT! a KISS THE BOTTLE. Termíny jsou:

støeda 13. 8. Brno - zkušebna SYIH
ètvrtek 14. 8. Praha - V Jelení

FACE UP TO IT! je partièka energických old school thrash punx, co sypou „neprofesionální“, nadšený hardcore/thrash bordel jaký hrávali v 80. letech britští HERESY, holandští B.G.K. nebo italští INDIGESTI. V podání Francouzù navíc se skvìlými texty hned v nìkolika jazycích na témata jako zahrádkaøení, cestování, proti cigaretám nebo na téma DIY hardcore. Za sebou mají dva split singly (s americkými MELEE a japonskými CRUCIAL SECTION) a na turné už budou mít s sebou snad i LP. Basák Eric hrával v legendární fastcore mlátièce ÖPSTAND a hyperaktivní bubeník Luc tluèe do bubnù v GASMASK TERROR (kteøí loni rozbombardovali brnìnský Yacht na prach!), dìlá skvìlý label Ratbone Records a vìtšina lidí z kapely je zapojená do organizování koncertù v rodném Bordeaux. Kouknìte na stránky: face up to it!

KISS THE BOTTLE hrají emotivní hardcorepunk v té nejlepší tradici starých francouzských emokapel - FINGERPRINT, ANOMIE, RACHEL, první vìci od AMANDA WOODWARD. Tentokrát navíc autenticky, tahle kapela je složená ze starých pankáèù - za bicíma sedí Christopher Mora (Stonehenge records, FINGERPRINT, UNDONE, JASEMINE, INERTIE, G77, DAYMARE...), na basu hraje Gerome (AMANDA WOODWARD, ALCATRAZ, PEU ETRE) a kytaru má na starost Yann (FLYING WORKER, AGUIRRE). Kouknìte na stránky:
kissthebottle


A tady je rozhovor s FACE UP TO IT!, pøeložený z Profane Existence è. 55:

Jak, kdy a proè jste se dali dohromady? Nemohli jste si vybrat lepší skladbu od HERESY pro název kapely?
Luc: Dali jsme se dohromady koncem léta 1999. V té dobì jsme tady mìli nìco jako úpadek místní scény, když se vìtšina známìjších lokálních kapel rozpadla (ÖPSTAND, JEAN SEBERG...) a návštìvnost na koncertech dramaticky poklesla. Chtìli jsme udržet hardcore naživu a rozjet kapelu úplnì z nièeho, protože nikdo z nás tehdy neumìl na nic hrát, kromì našeho tehdejšího kytaristy. Název kapely stojí tak trochu za hovno, ale vznikl tak, že jsem spolu s Erikem sedìl v pokoji, poslouchali jsme desky a snažili se vymyslet pro kapelu jméno. Vyndal jsem ze sbírky LP „Face Up To It!“ a bylo to vyøešené. Když se na to podívám zpìtnì, tak „“Never Healed“ nebo „Cornered Rat“ by znìlo líp. Na názvy „Genocide“, „Nausea“ nebo „Consume“ je už pro nás bohužel pozdì.
Jezdí všichni z kapely na skejtu? Jaký styl preferujete? Kdo skejtuje z kapely nejlíp a na které triky jste nejvíc hrdí?
Luc: Fabien (zpìv) a já jezdíme nebo lépe øeèeno, jezdívali jsme. Já už mám po tøicítce a obávám se, že moje staré kosti už neunesou bolest z pádù. Teï už jezdím na svém starém skejtu tak maximálnì do zelináøství, haha. Mùj hlavní trik byl „backside wallride“, trvalo mi dlouho, než jsem se to nauèil, ale dnes už jsem expert. Taky jsem mìl rád „no complys“ a „footplants“. Jinak mám rád rychlou jízdu, ne technické skejtování... musí to být rychle a nahlas.
Musel jsem se smát, když jsem slyšel vaší skladbu „Kutabare“, která je poctou japonským HC kapelám, pøipomnìla mi ROSE ROSE a jejich desku „Mosh Of Ass“. Jaká je desítka vašich nejoblíbenìjších japonských desek a proè? A na jaké nejbizardnìjší názvy japonských skladeb v legraèní angliètinì si vzpomenete?
Luc: Øekl bych, že v kapele miluju japonský hardcore jen já, kromì Gaspa, který je fandou CORRUPTED. Tady je mùj momentální top 10, bez poøadí: BASTARD „Wind Of Pain“ LP, GISM „Detestation“ LP, POISON „Kick Rock“ LP, GAUZE „Equalizing Distort“ LP, WARHEAD „Cry Of Truth“ EP, JUDGEMENT - prvních nìkolik singlù, DEATH SIDE - obì pozdìjší EP, S.O.B. „Leave Me Alone“ EP... ufff... OUTO, NIGHTMARE, HUMAN ARTS, THE EXECUTE, CRUDE, PAINTBOX, ROCKY AND THE SWEDEN... je jich spousta. A zítra bych mohl napsat samozøejmì zas jinej seznam! Nedávno mì nadchlo poslední LP CROW „Bloody Tear“ - jedna z nejlepších japonských desek za poslední roky. Taky mám místo v srdci pro hluèné crustové kapely jako DISCLOSE, FRAMTID, GLOOM, CROW, S.D.S., HAKUCHI, CONFUSE, GAI atd. Nìkteré z mých nejoblíbenìjších japonských názvù skladeb jsou: „Mother Bicycle With Dream“ (DASTON), „Children Fuck Off“ (GAUZE), „Muss Communication And TV Fuck Off“ (PILEDRIVER), „Noise For Moblish“ (GLOOM), „No Fight No Get“ (D.S.B.)... to jsou názvy za všechny prachy. Naše skladba „Kutabare“ byla totální poctou právì tomuhle, protože nikdo z nás japonsky neumí a jen jsme poskládali rùzný slova dohromady. Rodilý Japonec by ten text oznaèil za praštìný a nesmyslný.
Teï pár otázek na téma životního prostøedí, které považuju za dùležité a vy asi taky, soudì podle skladby „Mother(earth)fucker“. Je ve Francii obecnì zájem o ochranu pøírody? Snaží se vláda s tìmito problémy nìco dìlat nebo jen strká hlavu do písku?
Luc: Pokud jde o téma ekologie, tak bych øekl, že Francouzi jsou v tomhle hodnì, hodnì pozadu. Mnohem víc pozadu než napø. v nìkterých zemích na severu Evropy jako je Nìmecko nebo Holandsko nebo Skandinávie. Vláda na to samozøejmì kašle. Dokud to bude tak, že ekologické témata vedou ke zpomalování kapitalistické expanze a vydìlávání penìz, tak se nic podstatného v tomto smìru nestane. Je na nás, aby jsme ukázali, že nám o to jde.
Fabien: Ve Francii konzumujeme tuhle planetu ètyømi hlavními zpùsoby. Pøedevším skrz nekontrolovatelný rozvoj mìstské zástavby, kdy stavíme vìtší a vìtší mìsta (i když v nich žije míò lidí) a to na místì pøírody nebo úrodné zemìdìlské pùdy. A stavíme je tak, že èím dál tím víc potøebujeme auta, aby jsme se dostali z jednoho místa na druhé. Zadruhé pøíliš plýtváme. Jen málo se toho dìlá pro recyklaci a pro zredukování obalù a plastù a dalších sraèek. Tady to všechno zaèíná. Zatøetí používáme jadernou energii, která sice oproti starým tepelným elektrárnám míò zneèišuje, ale je zároveò nebezpeènìjší (havárie, jaderný odpad). Hrajeme si s ohnìm. A je to ta nejvíc „diktátorská“ forma získávání energie, protože se o ní nevede žádná veøejná debata. Rozhodl o tom stát a není cesta zpátky. A pøitom je to všechno velká lež, že tyhle elektrárny tak nutnì potøebujeme, když se pak energie z nich prodává do Španìlska, Nìmecka, Itálie, Švýcarska... Argumentují, že je potøeba stavìt další elektrárny, ale je to jen záminka pro to, aby mohli víc prodávat do zahranièí. A utrácí se na to víc a víc penìz. Pøál bych si, aby se každé Euro investované do jaderné energie dávalo na obnovitelné zdroje. To by byl taky jen zaèátek. Vìtrná energie, slolární panely, biomasa... všechny tyhle projekty jsou jen na poèátku... Za ètvrté nakupování zbyteèností je poøád na stejné úrovni. Nikoho nezajímá, odkud ty produkty pocházejí, podmínky, za kterých se vyrábìjí, jak se sem dovážejí. A nikomu se nechce platit o trochu víc za to, aby se tyhle podmínky zlepšily.
A co vaše bìžné každodenní fungování? Snažíte se žít s co nejmenším dopadem na Zemi a pokud ano, tak jak? Co by mohlo inspirovat ostatní?
Luc: Nemám auto (no, zrovna jsme spoleènì s pár kámoši koupili kolektivnì dodávku), jezdím na kole/na skejtu, nekouøím, nejím maso, snažím se recyklovat odpad jak to jen jde... Myslím, že tyhle malièkosti pomáhají aspoò trochu snižovat zneèištìní, ale zároveò vím, že v tom mám skoro tu samou vinu jako jakýkoliv jiný obyvatel bohatého západního svìta. Všichni v kapele jezdíme co nejvíc na kole. Je to naprosto jasná a chytrá vìc, když bydlíš ve mìstì, ale pøesto spousta lidí jezdí poøád jen autem.
Fabien: Nemùžu øíct, že bych žil úplnì ekologicky. Jezdím autem do práce, mám dùm, dítì, nìkolik poèítaèù... Ale snažím se recyklovat co to jen jde (papír, kovy, plasty...), skoro 80% odpadu zrecykluju. Sbíráme dešovou vodu na zalévání zahrady a na splachování. Žiju ve mìstì, tak mùžu naštìstí co nejvíc jezdit na kole, i když s dítìtem to není vždy snadné... A koneènì, ale ne nakonec, jsme 15 let vegetarián, což je pro planetu rozhodnì pozitivní. Snažím se nejíst poøád dokola jen pizzu nebo zmražené jídla, ale kupovat si èerstvé vìci z ekologického zemìdìlství. Jinak moje zamìstnání je krajinný architekt, navrhuju zákazníkùm a jejich architektùm kam vysázet stromy a zeleò, ale když jsou na tom finanènì nahnutì, tak jako první omezují právì tohle. Na evropském trhu mùžeš vidìt neuvìøitelné vìci. Já pracuju vìtšinu èasu v Bordeaux a vìtšina stromù se sem dováží z Itálie, Španìlska, Holandska, protože je to levnìjší! Staèí si jen pøedstavit, kolik to znamená kamionù na dálnicích - a to mluvíme jen o zahradnièení!
Nìkteøí v kapele pijí a nìkteøí ne. Asi to nezpùsobuje žádné problémy?
Luc: Vùbec ne. Vypíjeèi v kapele nejsou typickými alko-punx, ze kterých by táhlo pivo a zvratky, takže alkohol nikdy nestojí v cestì našemu fungování. Nikdo z nás nekouøí a to je taky fajn.
Fabien: Já a kytarista jsem opileckým problémem... ale myslím, že je fajn, že nepijeme tak moc a tak èasto. Neobrátíme do sebe flašku na každé zkoušce a neblijeme po každém koncertì. Alkohol je fajn, když se potkáme s jinýma kapelama a k odbourání stresu.
Co vás drží v DIY hardcore/punkové scénì?
Luc: Už v tom jedu tak dlouho, že bych jinak žít asi ani neumìl. Je mi 33, nedovedu si pøedstavit, že bych se zbavil svých desek DISCHARGE a zaèal žít „normální“ život s kariérou atd. Jsem v tom do konce života... Urèitì jsem øadu vìcí za ta léta pøehodnotil oproti tomu, když mi bylo 18 a o nìèem už nejsem tak silnì pøesvìdèenej jako kdysi. Asi jsem víc realistiètìjší, starší... je tìžké zùstat na 100% aktivní, když èas ubíhá - nìkdy musíš dìlat kompromisy. Ale jasnì, aspoò malá nadìje a víra v lidský druh je tím, co mì každý den vytáhne z postele. A zvuk surového hardcore punku mì nikdy neomrzí.
 
reactions:
bute prvn kdo zde zanech svj nzor
| add | show all | show article |
actual concerts:::...

search:::...fulltext
  GO

reklama:::...
Hledte nkoho na vytvoen www strnek? Nebo potebujete eshop? Mrknte sem, nebo kontaktujte sonic@czechcore.cz.

printing:::...
Text version for printing





© Centauri Production - designed by Budd