webhosting rewolt.cz
damage done| day after | free dimension | gasmask | insane society | malarie | misanthrope | phobia | psychocontrol | pure heart | samuel | silver rocket | tpc | walking the dead| xthtreatx
interview:::...
(19 | 08 | 2008 - 11:44 - reactions: 0) DIY
Rozhovor s VIVISICK
Po FRAMTID, NK6/DUDMAN a D.S.B. bude miniturné VIVISICK v poøadí už pátou návštìvou ze zemì vycházejícího slunce v našich konèinách a to bìhem pouhého cca jednoho roku! Tokijská squadra VIVISICK smaží už od pol. 90. let nekompromisní thrashcore se 100% nasazením a energií a úderností/hitovostí refrénù klasických kapel japonské punkové historie jako SYSTEMATIC DEATH, OUTO nebo GAUZE a na své poslední nahrávce (debutní LP/CD „Respect And Hate“ – evropská verze vychází tento týden u nás na Insane Society) pak navíc ještì se solidní dávkou punk rockové chytlavosti. Narozdíl od vìtšiny svých souputníkù už VIVISICK procestovali pùl svìta - za sebou mají turné po Brazílii, Malajsii, Filipínách, Indonésii, USA, nìkolik japonských turné (jedno spoleènì s 9 SHOCKS TERROR) a nyní pøilétají poprvé do Evropy a to jen na ètyøi koncerty ve spoleènosti SEE YOU IN HELL www.myspace.com/seeyouinhellthrash
:

èt 4. 9. Vídeò – Tüwi (+ RUIDOSA INMUNDICIA)

pá 5. 9. Brno - Yacht (+ LAST CALL FOR PEACE, CLIMAX, DEZINFEKCE, GRIDE - zaèátek v 19:30!)

so 6. 9. Hradec Králové – Play Fast Or Dont Fest (tady bez SYIH, VIVISICK hrají od 19:30!)

ne 7. 9. Praha – 007 (+ HJERTESTOP a NIGHT FEVER z Dánska, pozor – zaèátek v 19:00/konec ve 22:00 pøesnì!).

Tihle zbìsilci z Tokia jsou na pódiu podle spousty žijících svìdkù jednou z nejlepších kapel, které mùžete v tomto stylu vidìt a slyšet - pøesvìdète se zaèátkem záøí sami! Tady jsou odkazy na stránky kapely:www.myspace.com/vivisick
http://vivisick.shouten.jp a tady je rozhovor pøeložený z èásti z Maximum RocknRollu è. 290 a z èásti ze Short, Fast And Loud è. 15 – odpovídají Yuki (basa), Sunao (zpìv) a Ono (kytara).

Zaèali jste hrát v r. 1996, s jakýma kapelama jste tehdy v Tokiu koncertovali?
Yuki: Jasnì, zaèali jsme v roce 1996, ale až o rok pozdìji jsme se pustili naplno do koncertování, tehdy to byly hlavnì kapely jako FUCK ON THE BEACH, CHARM a EXCLAIM, se kterýma jsme nejvíc hráli.
V zaèátcích jste èasto vystupovali na koncertech „Tokyo Fast Night“, které organizovali FUCK ON THE BEACH, pomohlo vám to?
Yuki: Ano, jistì, dalo nám to možnost potkat se s rùznýma kapelama, ale nebylo to tak, že by nám to nìjak zvl᚝ pomohlo. Jeli jsme si po své linii a tehdy to nebylo tak striktnì oddìlené jako dnes. Hrávali jsme s kapelama nejrùznìjších stylù jako melodický punk, power violence, psychobilly, hardcore a až èasem jsme se zaèali potkávat víc s kapelama èistì našeho stylu. Tehdy to nebylo jako „Hej, budeme hrát jen a pouze s hardcore kapelama“.
Když jste zaèínali, tak jste mìli texty v angliètinì a teï zpíváte japonsky, proè ta zmìna?
Sunao: Na prvním singlu jsem zpíval jednoduchou angliètinou. Jednak to tak chtìl náš pùvodní kytarista a pak jsem ještì neumìl nacpat japonské texty do hardcore hudby tak, aby to neznìlo jako pitomost, haha. Ale po druhé singlu jsem zaèal kombinovat bìžnì užívané anglické výrazy s japonštinou a èasem jsme zaèali mít víc a víc textù japonsky. Pro mnì je to tak pøirozenìjší a líp se mi vyjadøuje to, co mám na jazyku. Slova jsou dùležitá pro komunikaci a jejich smysl je pro mnì dùležitý.
Yuki: Když vydáváme nahrávky v cizinì tak vždycky s anglickými pøeklady. Ale když je to v Japonsku, tøeba na Dan-Doh Records, který nedistribuuje desky ven, tak tam necháváme jen japonské texty.
A když hrajete mimo Japonsko, tak na koncertech rozdáváte texty?
Sunao: Ne, to nedìláme. Samozøejmì, že jsou texty dùležité, ale naživo chceme vyjádøit a spolu s publikem sdílet ne smysl jednotlivých slov, ale spíš ducha a energii živého koncertu. Myslím, že to je pro mnì dùležitìjší, tohle a spojení mezi námi a lidmi, co na koncert pøišli.
Proto taky èasto zpíváš pøímo mezi lidma?
Sunao: Je to jen takový nápad, když koncertujeme, je to jeden ze zpùsobù, jak líp komunikovat, je to pro mnì jednodušší, když jsem uprostøed davu. Na pódiu je to nìkdy moc daleko k lidem a takhle to mùžu prožít mnohem intenzivnìji. Snažím se co nejvíc rozjet atmosféru na koncertì, ale nedìlám to tak vždycky, záleží, kde hrajeme.
Sunao, z jaké rodiny pocházíš?
Sunao: Mùj otec je Japonec a matka je z Indie. Narodil jsem se a vyrostl v Japonsku. Dnes už to tady není tak výjimeèné být míšencem, ale bìhem mého dìtství jsem moc cizincù neznal. Vždycky jsem vìøil tomu, že jsem Japonec, ale spoleènost to kvùli svým stereotypùm ne vždy akceptovala, takže jsem toho mìl kolikrát už plné zuby. Když jsem pak ke konci svých teenagerských let objevil punk rock, tak jsem se od této „pùl na pùl“ schizofrenie osvobodil a zaèal se na sebe dívat pøedevším jako na lidskou bytost bez ohledu na pùvod a upevnil si tak svou vlastní identitu. Jinak ale samozøejmì Japonsko miluju a vždycky se zajímám o spoustu místních záležitostí.
Jak se vám povedlo zorganizovat turné po Jihovýchodní Asii?
Yuki: Nejdøív jsem skoro v tu samou dobu dostal dva e-maily – jeden od indonéské kapely MORTAL COMBAT a druhý od singapùrské kapely CARBURATOR DUNG, obì nám nabídly, že mùžeme pøijet, kdykoliv budeme chtít, na to jsme odepsali: „Ano!“ Èasem jsme zaèali dostávat víc nabídek z jihovýchodní Asie a sice nám trvalo mìsíc, než jsme dali turné dohromady, ale nakonec to byla spousta skvìlé zábavy.
Pøekvapilo vás, že vás tam tolik lidí znalo?
Yuki: Reakce publika byly tak pùl na pùl. Vìtšina lidí nás vùbec pøedtím neznala vùbec, ale na nìkterých místech to byl totální odvaz, zatímco jinde to bylo jen ticho. Ale celkovì byla odezva naprosto upøímná a a už pøi našem hraní lidi šíleli anebo ne, tak se k nám všude chovali velice férovì.
Pøedpokládám, že spoleèné brazilské turné s HELLNATION a MUKEKA DI RATO muselo být úžasné!
Ono: Jasnì, to bylo v kvìtnu 2004. Hráli jsme 8 koncertù, bylo to skvìlé.
Je to nebezpeèné místo na turné? Mìli jste nìjaké problémy?
Yuki: Naši japonští kámoši nám pøed turné øíkali, že to je nebezpeèná zemì, ale my jsme byli vìtšinu èasu spoleènì s MUKEKA DI RATO a dalšími brazilskými pøáteli, takže to nám hodnì pomohlo.
A co se stalo, když se jednou v Brazílii Ono napil vody z kohoutku?
Yuki: Hahaha! Ono øíkal, že se napil, když si èistil zuby. Dostal pak strašnou bolest bøicha a málem jsme museli zrušit kvùli tomu následující koncert, ale jedna kurevsky silná medicína, která v Japonsku dokáže vyléèit i sexuální choroby, ho zachránila. Ne jen Ono, ale všichni jsme chytli v Brazílii bolesti bøicha. My, slabí Japonci, s tím máme v cizinì problém vždycky, proto sebou vozíme tyhle léky!
Když jste byli na turné po USA, tak co myslíte – je to jednodušší mít punkovou kapelu v Americe než v Japonsku?
Sunao: Nevím. Myslím, že je to v obou zemích rozdílné, protože prostøedí je tam rozdílné a nemùžeme to jen tak srovnávat. Ale mnì fascinuje a zajímá to, jakým zpùsobem organizují americké kapely DIY koncerty a závidím jim to. Myslím, že takhle je to to pravé vyjádøení ducha hardcore. Ve Státech jsou koncerty u lidí doma, ve squatech a rùzných dalších místech, že? V Japonsku je to skoro nemožné a i když by jsme nìco takového zkoušeli, stejnì by nás to stálo spoustu penìz. Taky se snažíme hrát na místech, kde by to moc nestálo, ale je to dost tìžké. Pokoušíme se o to. Na druhou stranu je taky fajn hrát a sledovat koncerty v klubech, kde je zajištìna naprosto kvalitní aparatura tak jako u nás. V každé zemi jsou rùzné zpùsoby, jak dìlat koncerty a myslím, že tak je to fajn. Vìøím v to, že skrz odlišnost mùže vznikat originalita.
Myslíš, že tyhle kulturní rozdíly se promítají i do punkové scény?
Sunao: Jasnì, sice existuje nìco jako DIY hardcore etika nebo soubor pravidel po celém svìtì jako „hardcore musí být takhle nebo takhle... blablabla“ a nìkdy to vypadá, že když pøesnì podle toho nehraješ, tak pak tvoje názory nemají váhu. Ale každá zemì je jiná, má rùznou historii, kulturu, zvyky, prostøedí, ekonomickou situaci a jeden každý èlovìk žije svùj vlastní život odlišný od ostatních, takže si myslím, že je jen pøirozené, když jsou rozdíly v tom, co a jak lidi vyjadøují nebo co dìlají a jaké role hrají. Myslím si, že nejdùležitìjší je, se co nejvíc snažit právì v tom prostøedí, ve kterém žijeme. Punk je o zpùsobu života a v Japonsku máme své vlastní vìci, co chceme øíct, vlastní zpùsob života a vlastní postoje. Není dùležité podrobovat se hardcore normám, ale upøímnì mluvit o tom, co ve svém životì cítíme a hrát to, v co vìøíme. Každé místo má nìco do sebe a naše hudba je odrazem toho, odkud jsme. Punk rock je mnohem zajímavìjší, když v nìm mùžeš slyšet rùzné vlivy z rùzných konèin.
Když jste už hráli skoro po celé planetì, tak co mají podle vás punks na všech tìchto místech spoleèné?
Yuki: Urèitì lásku a nadšení pro hardcore. Samozøejmì že tím, jak jsou z rùzného prostøedí, tak vyjádøení toho je rùzné, ale základem je láska a vášeò! A každý jedinec má stejnou energii a duši. Stejný duch rodí stejnou myšlenku všude a protože si myslíme, že HC je vyjádøením emocí a myšlenek, tak pro nás je dùležité napojit se právì na nì. Láska a nadšení. Myšlení je rùzné, ale pocity jsou pravé a ty se nedají schovat nebo obelhat. Pocity a energii vypouštíme na pódiu a spousta lidí v rùzných koutech svìta na to reaguje a ztotožòuje se s tím, což znamená, že máme nakonec všichni uvnitø stejného ducha a že to jde od srdce.



 
[44kb]
reactions:
bute prvn kdo zde zanech svj nzor
| add | show all | show article |
actual concerts:::...

search:::...fulltext
  GO

reklama:::...
Hledte nkoho na vytvoen www strnek? Nebo potebujete eshop? Mrknte sem, nebo kontaktujte sonic@czechcore.cz.

printing:::...
Text version for printing





© Centauri Production - designed by Budd